Nabídku klasického vzdělávání rozšiřují v České republice také alternativní školy, které se objevují na úrovni od mateřských po střední školy a gymnázia. Zatímco některé fungují zcela samostatně, jiné začínají s alternativními principy postupně pronikat i do vzdělávání na běžných školách. Alternativní školy jsou specifické především v přístupu učitele k žákovi a metodách předávání učiva, které často fungují formou projektu, diskuse či řešení úkolů.
Poptávka po alternativním vzdělávání u českých rodičů stoupá, což dokládá fakt, že alternativních škol v Česku v posledních letech přibývá. Přestože je pro všechny české školy závazný takzvaný Rámcový vzdělávací program, který definuje základní cíle a obsah vzdělávání, alternativní školy odlišuje přístup k výuce i samotným žákům.

„Individualizace vzdělávání a práce se žákem jako jednotlivcem je základním pilířem alternativních vzdělávacích programů. Školy se v dětech snaží nedusit přirozené touhy po poznání, spolupracovat s nimi, pěstovat v nich zodpovědnost a vytvářet pro ně prostředí, kde se nebudou bát komunikovat a vyjadřovat svůj názor. Podmínkou úspěchu těchto škol jsou rovněž kvalitní pedagogové a jejich kontinuální vzdělávání," říká Andrea Vedralová ze vzdělávací společnosti Škola Můj Projekt, pod níž v současné době funguje školka, základní škola a gymnázium v Sokolově a rovněž základní škola v Praze.
Z reformních škol v ČR převládá Montessori
Světově i v Česku hojně rozšířenými alternativními školami jsou takzvané reformní školy, které vznikaly v první polovině dvacátého století. Jedná se o Montessori, waldorfské, daltonské a jenské školy.
Podle společnosti Montessori ČR v Česku funguje už 98 Montessori mateřských a 53 základních škol. Základním prvkem této vzdělávací metody je respekt k jednotlivým vývojovým obdobím dítěte a k dítěti samotnému. Učitelé, kteří jsou pro školáky partnery, je podporují při rozvíjení poznatků a dovedností, jež je uspokojují. Učení probíhá bez stresu tak, aby nemělo negativní dopad na psychiku dítěte. Na úrovni mateřských a základních škol fungují rovněž daltonské školy, v nichž významnou roli hraje volnost, samostatnost a spolupráce. Ve výuce jsou stanoveny úkoly, které by měl žák v daném čase zvládnout. Žáci si volí pořadí úkolů, spolupracovníky a někdy i místo, kde budou pracovat.
Jenská škola, nebo také Jenský plán, působí na úrovni základních škol. Škola je specifická rodinnou atmosférou, přirozeným a podnětným prostředím pro svobodný rozvoj dítěte. Děti jsou rozdělené do kmenových skupin, které vždy sdružují dva až tři ročníky. V Česku aktuálně fungují dvě jenské školy - jedna v Praze, druhá v Hradci Králové. Waldorfská škola pokrývá vzdělávání dětí od mateřské školy až po maturitu. Podle Asociace waldorfských škol ČR ji zastupuje po celém světě více než tisíc institucí, u nás pak přes padesát škol a center. Waldorfská metoda vzdělávání podporuje individuální tvůrčí nadání a všestranný rozvoj dítěte. Děti se učí v souvislostech v takzvaných epochách, které vždy po danou dobu rozvíjejí jedno téma, místo učebnic používají vlastní epochové sešity a hodnocení dostávají slovní, nikoliv číselné.

Rozvíjejí zodpovědnost i vztah k přírodě

Vedle reformních škol s bezmála stoletou tradicí vznikají v posledních desetiletích i další alternativní školy. Zpravidla staví na zkušenostech a přístupech reformních škol, které navíc doplňují o nové poznatky z psychologie, pedagogiky a dalších oborů přínosných pro vzdělávání.
Mezi novodobé alternativní základní školy patří například ScioŠkoly, které lze aktuálně nalézt v Praze, Brně i Olomouci. I tyto školy stavějí na individuálním přístupu k žákům a podpoře přirozeného vzdělávání. Jejich specifikem jsou takzvaní průvodci místo učitelů a absence známkování. Průvodcem dítěte na cestě od školky k maturitě je rovněž Škola Můj Projekt, která k žákovi přistupuje jako k osobnosti, která nese odpovědnost za vlastní vzdělávání. „Dítě se ve škole naučí považovat svět za svůj projekt. Od první třídy se stává lídrem svého života a vytváříme mu prostředí pro rozvoj jeho vnitřní svobody a odpovědnosti vůči sobě i okolnímu světu. Smyslem projektu není mít školu jen pro extrémně nadané děti, ale využít potenciál každého jedince," vysvětluje Andrea Vedralová.
Předškolní vzdělávání zase nabízejí takzvané lesní školky, kterých je v Česku více než stovka. Jejich principem je celoroční pobyt v přírodě. Zázemím bývá zpravidla jurta či teepee, ale děti převážnou část dne tráví venku. Cílem těchto zařízení je utváření vztahu k přírodě a rovněž zdravý životní styl mladých lidí. Alternativou k nim jsou lesní třídy při klasických mateřských školkách, kde veškeré zázemí poskytuje budova školky. Principy výuky v přírodě najdeme v Česku rovněž u několika základních škol a gymnázií.

Jen pro první stupeň ZŠ

Poslední významnou alternativou k běžnému vzdělávacímu systému je domácí vzdělávání. Princip domácího vzdělávání vychází z nejpřirozenější výuky v rámci rodiny nebo komunity. Dítě obvykle vyučují sami rodiče, případně jimi vybraný učitel. Dvakrát ročně se pak dítě musí dostavit do školy na přezkoušení svých znalostí. Přestože se ve světě jedná o poměrně rozšířenou alternativu, v Česku tento typ vzdělávání dlouho fungoval jen jako experiment povolený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Domácí vyučování je aktuálně povolené pro děti na prvním stupni základních škol.

O Škola Můj Projekt

Vzdělávací koncepce Škola Můj Projekt představuje alternativu klasického vzdělávacího systému s tradicí již od roku 1999. Žáka vnímá jako osobnost, která je tvůrcem svého života a nese odpovědnost za vlastní učení. Systematicky mu odborně pomáhá objevovat a rozvíjet jeho silné stránky, podporuje jeho víru ve vlastní schopnosti a aktivní přístup k životu.
Škola Můj Projekt v současné době zastřešuje školku, základní školu a gymnázium Mánesova v Sokolově a nově vzniklou základní školu v Praze - Jižním Městě. S dalšími zařízeními jedná o spolupráci

(tz)