Osnovy velí základním školám zařazovat finanční vzdělávání povinně do výuky. Výsledkem je v průměru 10 hodin, které jsou žákům dohromady odučeny na druhém stupni. Účastníci kulatého stolu s podtitulem Cesta ke zlepšení finanční gramotnosti, kteří se sešli na půdě České bankovní asociace, se shodli, že otázkou k řešení není jen samotný rozsah výuky k finanční gramotnosti, ale především její kvalita. Finanční vzdělávání by podle nich mělo být založeno na výchově k samostatnosti a odpovědnosti mladé generace ve vztahu k financím, mělo by respektovat sociální situaci žáků a jejich životní zkušenosti. Důležitým předpokladem jsou také odborně vybavení a motivovaní pedagogové. Pomocnou ruku při vzdělávání školních dětí nabízí bankovní a neziskový sektor - především prostřednictvím vzdělávání pedagogů, zajištěním odborných lektorů a poskytováním výukových pomůcek.

Finanční vzdělávání je v Rámcovém vzdělávacím programu zařazeno na druhém stupni základních škol do hodin výchovy k občanství neboli občanské nauky. Podle účastníků diskuse, odborníků na finanční vzdělávání ze školského, neziskového i finančního sektoru, to není ideální situace. Finanční vzdělávání si podle nich žádá komplexnější přístup napříč více předměty. „Časová dotace do výuky je jedna věc - nemyslím si ale, že je třeba jít jen cestou kvantity - důležitá je především kvalita výuky. Důležité je, aby informace nebyly žákům předkládány klasickým frontálním způsobem, ale aby byli při jejich osvojování sami aktivní. Učitelé by měli co nejvíce využívat metod aktivního učení, umožnit žákům osvojovat si nové informace při řešení praktických problémů a reálných životních situací, a rozvíjet tak skutečné finanční dovednosti. V opačném případě nebudou žáci motivováni a efektivita finančního vzdělávání bude velmi nízká," uvádí dětská psycholožka Mgr. Šárka Miková.

Nelehký úděl pedagogů
Samotní pedagogové, kteří finanční vzdělávání vyučují, se ocitají v nelehké situaci. Do hodin občanské nauky musejí vtěsnat celou řadu témat a prostor pro samotné finanční vzdělává je tak velmi zúžen. „Finanční vzdělávání je navíc v mnohém specifické. Finanční svět je dynamický, rychle se proměňuje. Vyučující, který se chce věnovat finanční gramotnosti, potřebuje tyto změny vnímat a pracovat s nimi ve výuce. Což je pro nesnadný úkol. Práce s dětmi je o to složitější, že učitel by jim měl dodat nejen informace, ale hlavně by měl u žáků rozvíjet finanční dovednosti a naučit je finančně myslet," říká účastník diskuse Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.

Prostor pro větší zapojení externích lektorů
Školy výuku k finanční gramotnosti staví na svých vlastních pedagozích. Podle únorové ankety České bankovní asociace mezi řediteli základních škol zhruba polovina škol využívá i spolupráce s externími lektory. Oceňují především jejich zkušenosti z praxe (88 %) a lepší znalost problematiky (52 %). „Školám by větší zapojení externích lektorů prospělo. Jsme si vědomi bariér, které potvrdil i průzkum, mezi kterými je i obava z přílišné komerčnosti lektorů a nedostatek těch skutečně kvalitních. To je úkol i pro bankovní sektor - pomoci tyto bariéry odstraňovat a zároveň školám pomoci zorientovat se v nabídce, garantovat kvalitu lektorů. Jedním slovem - získat si jejich důvěru," dodává Helena Brychová, manažerka pro oblast finančního vzdělávání České bankovní asociace.

Finanční vzdělávání by mělo brát v potaz sociální hledisko
Při finančním vzdělávání je nutné, aby byly brány v potaz i sociální aspekty. Zejména pak význam prostředí v jakém škola působí a jaké děti ji navštěvují. Podle účastníků diskuse by jinak měla vypadat výuka dětí v ekonomicky prosperujících oblastech, jinak v sociálně slabých regionech. Jednotný obsah vzdělávacího programu obnáší riziko, že škola nejenže nebude pomáhat překonávat sociální rozdíly mezi dětmi - což by mělo být jejím posláním - ale bude je naopak stvrzovat. To samé platí i pro různé typy škol. „Vzdělávání má potřebu vést děti k úspěchu. Pak, ale vidíme děti v problematických regionech, které na vlastní oči sledují své rodiče a jejich neschopnost hospodařit s penězi, která může celou rodinu finančně zlikvidovat. Proto je třeba dětem předkládat názorné příklady a prostřednictvím finančního vzdělávání zvyšovat jejich odolnost vůči neúspěchu či podporovat jejich schopnost poučit se z chyb svých rodičů. Děti by se měly učit o životě i společnosti v dobrém i špatném, tedy i z hlediska těch, kteří jsou ohroženi neúspěchem, chudobou nebo si nedokážou vydělávat. Tak aby viděly, že život není jen o úspěšných celebritách, ale také neúspěších a rizicích. Sociální aspekty by měly být při finančním vzdělávání na školách zohledňovány," říká Ivan Gabal, sociolog a poslanec.

Účastníci diskuse se dále shodli, že k finančnímu vzdělávání je třeba přistupovat citlivě s ohledem na možné negativní dopady, které by neuvážlivý přístup ke vzdělávání dětí v oblasti financí mohl přinést. Už proto, že finance jsou velmi privátní záležitost. Také je třeba vnímat nastavení společnosti, která téměř všechno přepočítává na peníze. Propojení výuky, praktických potřeb a otázek spojených s financemi rodiny de facto vrací jako bumerang břímě sociálního původu a s velkou pravděpodobností jej ještě dále reprodukuje.

Finanční vzdělávání jako příprava na život
Shoda mezi diskutujícími panovala v otázce klíčových cílů finančního vzdělávání, kterými jsou příprava dětí na životní cyklus a na životní situace. V prvním případě se jedná o učení finančnímu plánování, v druhém o motivaci k odpovědnému přemýšlení o něm v závislosti konkrétní situaci. Vedle školy má v tomto nezastupitelnou roli rodina, a to nejen v přímém výchovném vlivu, ale i při školním vzdělávání - tzv. zatažení rodičů do výuky. V otázce vhodného věku, kdy je třeba s finančním vzděláváním začít při diskusi zaznělo, že obecně platí - čím dříve, tím lépe. Na některé aspekty je nicméně naopak čas až na konec druhého stupně či později. Důvodem je nemožnost uchopení některých problémů a také rizika.

Diskutující se v závěru rozpravy shodli na tom, že finanční chování veřejnosti je dáno nejen úrovní její finanční gramotnosti, ale ovlivňuje jej i množství vnějších faktorů - např. již zmíněné sociální a ekonomické postavení rodiny, osobnostní předpoklady jednotlivce, obsah a vedení nabídkových kampaní některých finančních institucí, struktura trhu poskytovatelů úvěrů a v neposlední řadě i důvěra veřejnosti ve stabilitu prostředí, institucí a politik.

Kulatý stůl na téma Zlepšení finanční gramotnosti organizovala Česká bankovní asociace v pondělí 9. března 2015 v rámci celoevropské iniciativy European Money Week.
U kulatého stolu diskutovali: Ing. Pavel Štěpánek, Csc. - výkonný ředitel, Česká bankovní asociace; Mgr. Alena Hesová - metodička, Národní ústav pro vzdělávání; Mgr. Zdeněk Slejška - ředitel, EDUIn o.p.s.; Ing. Karel Kořený - autor hry Finanční svoboda, partner a školitel společnosti KFP, s.r.o.; Mgr. Daniel Hůle - Člověk v tísni; Mgr. Šárka Miková - dětská psycholožka; PhDr. Ivan Gabal - sociolog, poslanec; Mgr. Hana Kosová - zástupkyně ředitelky, ZŠ Hanspaulka; Mgr. Michal Řezáč - ředitel Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd, pedagog; Ing. Michaela Hlavicová - rozcestníkový portál Proč se finančně vzdělávat, Ministerstvo financí ČR; Ing. Radek Hábl - finanční manažer, Otevřená společnost o.p.s. Setkání moderovala Helena Brychová, manažerka pro oblast finančního vzdělávání České bankovní asociace.
------

O České bankovní asociaci
Česká bankovní asociace vznikla v roce 1990 a je dobrovolným sdružením právnických osob podnikajících
v oblasti peněžnictví. V současné době sdružuje 37 členů. Rolí asociace je především zastupovat a prosazovat společné zájmy členů, prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti, podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných zvyklostí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie a vyvíjet aktivitu v informativní a školící oblasti. ČBA je členem Evropské bankovní federace a Euriboru.

(tz)