Legendární zpěvačka a jedna z nejvýraznějších postav Pražského jara Marta Kubišová se stala patronkou nové pamětní medaile Pražské mincovny. Ražba je věnovaná událostem ze 17. listopadu 1989, které vedly až ke svržení vlády jedné strany a demokratizaci společnosti. Umělecky zpracovaný motiv výtvarníka Josefa Oplištila je zvěčněn v ryzím zlatě, stříbře i mědi. Součástí emise je také mimořádná zlatá medaile v luxusním leštěném provedení, která vznikla jako jediný exemplář.

Dva milníky oddělené půlstoletím. Přesto provázané společným morálním apelem, který upozorňuje, že svoboda není samozřejmost. 17. listopad patří k nejvýznamnějším datům novodobé české historie a pojí se s událostmi v letech 1939 a 1989. A právě datum, které odstartovalo demokratizační proces a přineslo pád vlády jedné strany v Československu, připomíná nová pamětní ražba Pražské mincovny.

Výtvarné pojetí zpěvačku nadchlo

Patronkou medaile prostě nazvané 17. listopad 1989 se na středeční oficiální prezentaci v prodejní galerii Pražské mincovny v Obecním domě stala Marta Kubišová. Vyzbrojena pákovými nůžkami ražbu symbolicky osvobodila ze sevření ostnatého drátu.
„Výtvarné pojetí medaile je skvělé a doslova mne nadchlo! Pan výtvarník přesně vystihl náladu té
doby," zhodnotila první exemplář a prozradila, že k numizmatice má sama opravdu kladný vztah,
neboť její dědeček byl vášnivým sběratelem. „Až do konce svého života byl členem České
numismatické společnosti," vysvětlila Marta Kubišová. „Práce Pražské mincovny je bezesporu záslužná a nesmírně cenná pro historii naší země," ocenila umělkyně. Slavná píseň Modlitba pro Martu, která se v podání Marty Kubišové stala symbolem Pražského jara, přežila navzdory zákazu celou normalizaci, aby se opět vynořila v bouřlivém roce 1989. Není bez zajímavosti, že o životě Marty Kubišové připravuje nyní režisérka Olga Sommerová hodinový dokument. A byla to právě Marta Kubišová, kdo od Pražské mincovny získal stříbrnou medaili s pořadovým číslem 1, jako výraz respektu a poděkování.

Líc zdobí symbol vítězství

Jedním ze symbolů 17. listopadu se staly dva prsty rozevřené do tvaru písmena V. A právě gesto, značící vítězství, použil výtvarník Josef Oplištil v návrhu nové pamětní medaile. „Ruka na líci symbolicky přestřihuje ostnatý drát, který na rubové straně obepínal českého lva. Text v opisu je doplněn o značky mincovny," popisuje autor realizovaný motiv. „Ostnatý drát kolem pavézy se lvem symbolicky vyjadřuje míru útlaku, který zde v té době panoval," upřesnil Josef Oplištil.

Zlato, stříbro i měď

Pamětní medaile 17. listopad 1989 vzniká nejen v ryzím zlatě a stříbře, ale také v dostupné, přitom esteticky přitažlivé mědi. Emise je opět bohatá na různé modifikace mincovní plochy: samozřejmostí je provedení proof a standard, ale u stříbrné varianty nechybí ani úprava ušlechtilou patinou.
Jak už bývá u Pražské mincovny zvykem, symboliku nese také počet vydaných medailí. V tomto případě emise jednotlivých provedení značí datum 17. 11. 1989.
Tak například sedmnáctý den v měsíci symbolizuje 17 kusů zlatých medailonů proof o váze cca 15 gramů. Zlatých o stejné hmotnosti, ale v provedení standard, bude 11. Naproti tomu stříbrných medailonů o váze 13 gramů mincovna vyrobí maximálně 1989 kusů.
Všechny zlaté i stříbrné medaile jsou opatřeny pořadovým číslem vyraženým na hraně.

Ke zlatému unikátu pendrek VB!

Ve škále různých velikostí a povrchových úprav se objevila jedna mimořádná numizmatická lahůdka. „Největší pozornost z celé emise nejspíše vzbudí jednouncová medaile v leštěném provedení, označovaném jako proof. Je skutečným unikátem, v této verzi vznikla totiž jako jediný exemplář," prozradil mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Exkluzivní ražba bude stát téměř sto šedesát tisíc korun. Majitel dostane ale možnost nechat si vyrazit své jméno na hranu medaile a navíc jako kuriozitu obdrží bílý pendrek, který používala Veřejná bezpečnost k rozhánění demonstrantů.

Tématům moderní české historie věnuje Pražská mincovna zvláštní pozornost. Letos přibyly například pamětní medaile k výročí založení první československé republiky nebo k 21. srpnu 1968. Do stejné kategorie patří také vzpomínka na Miladu Horákovou, oběť nechvalně známého politického procesu.

Foto: Michal Mikulenka

(tz)