Nekvalitní výživa je pro západní svět čím dál větší hrozbou a především hlavní příčinou narůstajícího počtu obětí civilizačních onemocnění. Snaží se na to upozornit OSN při vyhlašování Světového dne výživy. Letos apeluje na velké potravinářské společnosti. Právě ty by totiž měly sehrát zásadní roli při obratu k nutričně hodnotnějšímu stravování, a tedy i ke snížení počtu obézních lidí, pacientů s cukrovkou a dalšími civilizačními chorobami.
Nekvalitní strava může brzdit ekonomiku
Mexičané přijímají v současné době kolem 54 % veškeré energie ze zpracovaných potravin. Kromě toho předhonilo Mexiko v míře obezity i Spojené státy. V České republice obezitou trpí 25 % žen a 22 % mužů, nadváha se pak týká až poloviny populace středního věku. Navíc poslední celostátní antropologický výzkum ukázal, že s nadváhou a obezitou se potýká stále větší procento dětí. V kategorii 6 - 11 let jich nadváhou trpí téměř 9 %!
Přechod ke zpracovaným potravinám a zvyšující se procento obézního obyvatelstva jsou nejvíce patrné v zemích s nízkými a středními příjmy a dále na nově se rozvíjejících trzích. Posun od podvýživy směrem k obezitě je globální hrozbou. Čtyři z pěti úmrtí, které souvisejí s civilizačními chorobami způsobených výživou, se vyskytují právě v zemích s nízkými a středními příjmy. Předčasná úmrtí a pracovní neschopnost jsou často hlavní překážkou ekonomického rozvoje a prosperity.
Není neobvyklé, že potravinářské společnosti blokují podporu zdravého stravování. Lobují za nepřijetí takových zákonů a vyhlášek, které by ohrozily jejich byznys, vedoucí nepřímo ke zdravotním potížím zákazníků. Podobně je tomu v boji proti obezitě nebo v rámci sektoru veřejného zdraví. V létě letošního roku se pod tuto kritiku podepsala skupina světově uznávaných odborníků z oblasti výživy v rámci deklarace na konferenci v italském Bellagiu (Bellagio Declaration).
Právě potravináři mají jít příkladem
Paradoxně právě potravinářské společnosti a jejich rozsáhlé výzkumy mohou přispět k lepšímu zdraví obyvatelstva. Je však nutné, aby se spojily i s nevládními organizacemi, vědci nebo vládou. Tuto spolupráci považuje za klíčovou i program Choices, jehož součástí je česká iniciativa Vím, co jím a piju. „Rádi bychom sehráli roli prostředníka, který přivede k jednomu stolu potravinářské firmy, vědce i politiky, abychom společně zlepšili stravovací systém a dosáhli zdravějších stravovacích návyků. Světový den výživy nám připomíná, jak dlouhou a náročnou cestu máme ještě před sebou," komentuje situaci Ing. Lucie Gonzálezová, ředitelka neziskové organizace Vím, co jím a piju, která je právě součástí mezinárodní iniciativy Choices.
Možnou cestu ukazují první osvícení průkopníci z řad výrobců potravin, obchodníků i cateringu. Tyto společnosti, často ve spolupráci s nezávislými vědci a odborníky na výživu, inovují a zlepšují své produkty právě s ohledem na výživová doporučení. Pomáhají také zákazníkům s výběrem zdravější varianty například za pomoci značek kvality, které jsou postavené právě na základě nutričních kritérií. Takovou značkou je například logo Vím, co jím.
Mezinárodní den výživy
Každoročně na 16. říjen připadá ve více než 150 zemích Světový den výživy. Vyhlašuje jej Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) OSN na základě rozhodnutí konference z roku 1979. 16. října 1945 byla totiž založena právě Organizace pro výživu a zemědělství. Původním posláním bylo budit veřejnou diskuzi nad nedostatkem stravy v zemích třetího světa. Letošní Světový den výživy je věnován tématu Udržitelný potravinářský systém z pohledu výživy a bezpečnosti potravin.
Iniciativa Vím, co jím a piju je smluvním partnerem globální iniciativy The Choices Programme. Program Choices vznikl v roce 2007 z podnětu Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Ty totiž upozornily na živiny, které při nadměrné konzumaci mohou způsobovat civilizační onemocnění, jako jsou nadváha, obezita, diabetes 2. typu nebo srdečně-cévní onemocnění. Potraviny nesoucí logo „Vím, co jím" obsahují žádné nebo naprosto minimální množství nasycených mastných kyselin, trans mastných kyselin, soli, resp. sodíku a přidaných sacharidů (jednoduchých cukrů). U některých druhů potravin navíc logo napoví, že daný výrobek je bohatý na vlákninu a nedodá tělu přemíru energie, kterou by nebylo schopné efektivně zpracovat.
(tz)