Podle současné praxe odpovídá za kvalitu prodávaného zboží prodejce. To se ale nelíbí českým nezávislým obchodníkům sdruženým v AČTO, kteří upozorňují na fakt, že současná praxe se opírá o poněkud vágní legislativní formulaci, která praví, že za kvalitu odpovídá ten, kdo uvádí na trh. Kdo ale na trh skutečně uvádí? Výrobce, distributor nebo obchodník?

O odpovědnosti obchodníků za nezávadnost a odpovídající kvalitu tržních produktů, zejména pak potravin, se hovoří stále častěji. V současnosti je diskuse o to intenzivnější, neboť úzce souvisí také s řešením problematiky dvojí kvality. Dotýká se však i připravované novely zákona o významné tržní síle.

Aniž by to bylo explicitně definováno, vžil se do praxe úzus, který říká, že obchodník uvádí zboží na trh a je tím tedy plně zodpovědný za jeho nezávadnost a kvalitu. „Takový je výklad zákona především ze strany dozorových orgánů a nic proti tomu, neb každý má právo na tak nejednoznačný zákon mít svůj názor. Odpovídá ale tato praxe skutečnému stavu? Jsme přesvědčeni, že není správné činit obchodníka odpovědným za špatnou kvalitu či skrytou vadu výrobku, kterou nemá jakoukoliv šanci ovlivnit,“ říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu (AČTO).
Praxe dlouhé roky funguje tak, že pokud kontrolní orgán odhalí na prodejně závadný výrobek, je za to postižen obchodník. V případě pochybností má pak možnost vymáhat náhradu škody na výrobci či dodavateli. Takový spor pak často končí u soudu, táhne se řadu let a mnohdy se stává, že dodavatel již „neexistuje“. I když se prokáže, že špatnou kvalitu nezavinil obchodník, ale výrobce či dodavatel, který zboží obchodníkovi poskytl, náhrada je tím pádem v nedohlednu. Jediným poškozeným tak zůstává obchodník.

„Především v případě značkových výrobků jde proti logické i věcné správnosti, aby za zboží ručil obchodník, který je de facto pouze distributorem zboží, jehož kvalitu a složení nemůže ovlivnit. Má snad obchodník šanci poznat, že koření obsahuje škodliviny nebo že nápoj slovutné značky má jiné složení než deklaruje?“ ptá se Petr Morava, generální ředitel obchodní aliance ČEPOS a člen představenstva AČTO.

Nezávislí obchodníci se nezříkají odpovědnosti v případě privátních značek, kde je situace trochu rozdílná. Avšak přijímat sankce za pochybení toho, kdo na trh skutečně uvádí, tedy výrobce či distributor, odmítají.
-------------------------------------------------------------
Asociace českého tradičního obchodu je historicky první a největší konsolidovaný subjekt, který sdružuje české maloobchodníky z oblasti malého a středního podnikání. V současnosti má AČTO 25 členů z řad českých maloobchodních sítí i českých výrobců potravin a dodavatelů. Reprezentuje na 7 000 prodejen s 30 000 zaměstnanci, čímž představuje cca 25% podíl na trhu s potravinami. Hlavním posláním AČTO je hájit zájmy svých členů před trvale nepříznivým působením nekalé konkurence, obchodních řetězců i ostatních institucí, ohrožujících další existenci českých obchodů, z velké části zajišťujících obchodní obslužnost venkova. Navíc si zakladatelé dali do vínku hájit vše české a to znamená i podporovat výrobu a prodej českých potravin. Projekt certifikace, spojený s udílením značky TRADIČNÍ ČESKÝ OBCHOD – CERTIFIKOVÁNO, spustilo AČTO na konci listopadu 2016 za podpory ministra zemědělství a prezidenta Potravinářské komory. K srpnu 2019 eviduje AČTO již 118 certifikovaných prodejen.

(tz)