Blížila jsem se k testovacímu vozu plná velmi ambivalentních pocitů. Ta směs očekávání, nejistoty, čecháčkovské skepse i radosti z krásného se ve mně tloukly. Dnes vím, že jsem udělala dobře, když jsem mezi nimi nechala vyhrát zvědavost. Tento pro naši redakci k testování první elektromobil si nás získal. Změnil náš pohled na čistou mobilitu. Měli jsme k dispozici verzi se silnějším akumulátorem o kapacitě 64 kWh se stupněm výbavy Ultimate.
Oproti klasické Koně byl design přední části karoserie o něco zjemněn a zaoblen. Tato inovace vychází z potřeb vozu s čistě elektrickým pohonem, ale zároveň jde o zdařilou snahu vůz odlišit. V redakci se nám to líbí a tušíme, že si elektromobilita nakloní daleko víc příznivců z řad žen než kdykoli předtím. Je to mix sci-fi, elegance, nevšednosti – do detailu od linek karoserie až po design kol. Zkrátka něco nového, co člověk nespatří na každém rohu, ačkoli bychom to naší planetě přáli.
Nám zapůjčená Kona měla černý interiér v celokoženém provedení. Černá nebyla vůbec nudná. Vlastně nás bavila, přestože spíše preferujeme svět plný barev. Kombinace bílého lakování karoserie a černého vnitřku je sázka na nadčasovost à la Chanel. Nikdy nevyjde z módy. Sezení bylo opět na špičkové úrovni – byť zde jsme váhali, nakolik sportovně si připadáme – na stupnici pohodlí bychom pátrali po bodu přímo uprostřed mezi ostrými modely N a N line a oblíbeným ušákem v obýváku. Pro cestování ideální kombinace.
Na středové konzoli se nachází řazení – avšak řadicí páku nahradila tlačítka poskytující čtyři jízdní módy – vpřed, zpět, neutrál a parkovací. Zpočátku to byl nezvyk, ale tlačítkům jsme přišli velmi rychle na chuť, a dokonce se neřídící člen naší redakční posádky ozval, že by měl konečně důvod ten řidičák také používat. Jde totiž o řešení enormně jednoduché na obsluhu, které řidiči dává možnost myslet na spousty dalších věcí, které je třeba na silnici zvládat. Na středovém panelu je pak prostor pro mnoho dalších tlačítek na nastavení rozličných funkcí od vyhřívání sedadel po přepnutí do jízdního režimu Sport, Eco nebo Comfort. Volant je dalším prvkem, který zasluhuje pozastavení. Má totiž zcela excelentní rejd, a tak je Kona pěkně mrštná a dynamická, poradí si s městským slalomem stejně jako s kličkovanou mezi výmoly. A radost bude svému majiteli dělat rovněž při parkování.
Staromilce možná zamrzí absence klasických budíků, jež jsou nahrazeny velkým digitálním přístrojovým panelem, na kterém člověk mapuje všechno potřebné – rychlost, stav nabití akumulátorů, spotřebu energie, rekuperaci. Head-up display jsme ani jednou nevyužili. Nebylo to třeba. Zvláště sledování toho, jak vůz zachází s energií, bylo vzrušující. My jsme schválně téměř 90 % času strávili v režimu Eco. Náš komfort to nikterak nepoznamenalo. Ale náš dojezd ano. S Konou jsme najezdili 350 km, a když jsme ji vraceli, hlásila, že by s námi zvládla ještě dalších sto. Na jedno jediné nabití. To je skutečně úctyhodné, protože jsme se proplétali všemi žánry provozu – kolonami, stylem brzda plyn na některých velmi vytížených úsecích, dálnicemi, okreskami, vesničkami. Jediné, co jsme vynechali, byly horské terény. Troufáme si odhadnout, že během jednoho dne bychom s ní klidně zvládli cestu do Javorníku na Jesenicku a zase zpět. Věříme jí. Přesvědčila nás. Kona se totiž celou dobu chovala jako špičkový vůz. Upřít kultivovanost jí nelze, byť řidič cítí, že těžiště vozu je výš a s tím se pojí trochu jiný pocit z jízdy. Ale přeci není to sportovní kupé, ale šikovné SUV. Nikdy bychom neřekli, že nás elektromobil bude bavit tak, jak se nám do řidičského povědomí zapsal tento Hyundai.
Půjčený elektromobil má také jisté rychlostní kvality. Umí řidiče zamáčknout do sedadla stejně jako vozidla s konvenčním pohonem. Zvláště citelné je to při rychlostech do 100 km/h. Kona se umí neskutečně svižně odpíchnout z místa a vyrazit do provozu jako střela. Umí dobře předjíždět. Je hravá a taky dravá. Když má za volantem řidiče, který jí chce porozumět, bude z nich báječná dvojka, která si podmaní silnice. Má rovněž dost sil na předjíždění.
Pozoruhodný je pedál plynu, který využijete také místo podřazování. Stejně jako rekuperační páčku pod volantem, s níž lze vůz dokonce rovněž zastavit. Záleží na tlaku, který na pedál řidič vyvine. Povolí-li, okamžitě se automobil začne zpomalovat. Obávali jsme se toho, že nám klasické podřazování bude scházet, ale takto navržený systém může „ten správný pocit“ z ovládání auta nahradit.
Nad čím jsme v souvislosti s Konou přemýšleli? Je to nejtišší vůz, který jsme kdy slyšeli, respektive neslyšeli. V tom se skrývá nebezpečí, svět je zatím naučen auta vnímat právě podle hluku. Problém může vzniknout v případě chodců, jejichž sluchový nerv je plně zaměstnáván zpracováváním zvukových vln ze sluchátek, z nichž se valí decibely jejich oblíbených skladeb. Pokud jsou navíc nepozorní, připravte se na to, že za ně budete muset myslet ještě dvakrát tolik, než jste zvyklí z běžných vozů s vrčícími motory. Na druhé straně rozumíme volání planety po ztišení jakéhokoli provozu, ruchu je kolem nás až příliš, takže i pro výrobce aut je to velkou výzvou.
Závěr: Kona je plnohodnotný vůz pro rozličné spektrum situací. Nás by potěšila jeho přítomnost v hustších aglomeracích a firemních flotilách jako součást programu udržitelného rozvoje. Běžnému uživateli, stejně tak i manažerovi a podnikateli, rovněž rodu ženského, bude nadčasovým společníkem. Nejen s ohledem na zlepšování kvality ovzduší či snahu o pokles hluku kolem nás. Kona totiž učí přemýšlet.
Kateřina Šimková