Evropská komise včera na zasedání kolegia komisařů zamítla návrh místopředsedkyně Evropské komise Viviane Redingové na zavedení povinných kvót pro ženy v dozorčích a správních radách podniků. 40procentní kvóty pro „podzastoupené pohlaví" se měly týkat veřejně vlastněných podniků i podniků obchodovaných na burzách. Pro první jmenované měla kvóta začít platit v roce 2018, pro ostatní od roku 2020. Proti legislativnímu návrhu se již před časem postavila Česká republika spolu s dalšími devíti členskými státy. Češi spolu s ostatními zeměmi trvají na tom, aby podobná opatření byla přijímána pouze a jen na národní úrovni.

V současné době je v dozorčích radách státních firem a společností obchodovaných na burze v celé EU obsazeno ženami zhruba 14 % pozic. Po roce 2020 se toto číslo mělo podle plánů V. Redingové téměř ztrojnásobit. Povinné kvóty se neměly týkat podniků s méně než 250 zaměstnanci a obratem menším než 50 miliónů EUR. Nyní si mohou státní společnosti i společnosti obchodované na burzách oddychnout. Firmám, které by předepsanou kvótu nesplnily, hrozily totiž podle návrhu komisařky pro spravedlnost výrazné sankce v podobě odebrání subvencí nebo vyřazení společností ze soutěží o veřejné zakázky.
„Téma kvót a zastoupení žen ve veřejných funkcích není sice novým fenoménem, nicméně se zdá, že zaměstnává evropské legislativce den ode dne víc. Vlastní legislativu týkající se kvót pro ženy zavede od roku 2014 Švédsko, byť v jejím rámci sází spíše na dobrovolnosti podniků. V různých podobách pak zavádění kvót pro ženy řeší i v Belgii, Francii, Itálii, Holandsku nebo například Španělsku" vysvětluje Jaroslav Škubal z PRK Partners.
Proti návrhu komisařky Redingové, jejíž iniciativa mimo jiné stála za snížením poplatků za volání ze zahraničí, se již před časem otevřeným dopisem společně s ČR vyslovily také Velká Británii, Bulharsko, Dánsko, Maďarsko, Litva, Malta, Nizozemí, Švédsko a Slovinsko. Hlavní důvod je jasný: legislativa příliš zasahuje do kompetencí soukromých společností.
Jak dodává Jaroslav Škubal z PRK Partners, „ČR měla společně s dalšími zeměmi reálnou šanci tuto genderovou legislativu zablokovat. Rozhodnutí Komise je tak více než pochopitelné. O případném legislativním návrhu by v tomto případě totiž rozhodoval sbor složený z ministrů členských států, tj. Rada, a to kvalifikovanou většinou. Evropský parlament by zde byl pouze tzv. spolurozhodovatelem. I skupina pouze deseti států by tak mohla návrh shodit ze stolu, protože by disponovala dostatkem hlasů k vytvoření tzv. blokační menšiny."
Důkazem toho, že se téma žen a jejich „podzastoupení" stává stále závažnějším, je i dění na půdě jiné mezinárodní organizace, a to Rady Evropy. Ta sdružuje více než 40 evropských států a v současné době připravuje rezoluci, jejímž hlavním cílem je přijít na to, jakým způsobem zvýšit zastoupení žen v národních parlamentech.
Skutečnost, že se budeme v budoucnu na veřejných postech setkávat se stále větším počtem žen, nicméně není ani po včerejšku zcela nereálná. Novým legislativním návrhem upravujícím „podzastoupení" žen v rozhodovacích pozicích se totiž kolegium Evropské komise bude zabývat už v polovině listopadu.

PRK Partners je přední advokátní kanceláří poskytující komplexní právní služby od roku 1993. Je také nositelkou nejvýznamnějších mezinárodních i lokálních ocenění (Chambers Europe Awards for Excellence, Právnická firma roku v ČR). Prostřednictvím více než 100 právních odborníků v Praze, Ostravě, Bratislavě a Budapešti se firma specializuje zejména na oblast bankovnictví, financí, fúzí a akvizic, korporátního práva, obecného obchodního práva, pracovního práva a práva nemovitostí a podílí se na řadě mezinárodních i domácích obchodních transakcí.

(tz)