Velikonoce patří k svátkům, jež mají nejdelší přípravné období vrcholící ve Svatém neboli Velkém týdnu. Toto období začíná Květnou nedělí, což je poslední den čtyřicetidenního půstu, graduje svatým třídenním, tedy Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou a končí před slavností Vzkříšení. Období Velikonoc je spojeno s pečením tradičních i netradičních pochoutek.

Mezi ty tradiční patří bezesporu mazanec. Mlékárna Valašské Meziříčí připravila recepty s využitím Kysané smetany z Valašska, Kefírového mléka nízkotučného a Bílého jogurtu z Valašska, které jsou vhodné k pečení velikonočních pokrmů, kterým dodávají jemnost a lehkost. Zkuste i vy Velikonoční mazanec nebo Velikonoční cupcake ze špaldové mouky s Mlékárnou Valašské Meziříčí.

Velikonoční mazanec
Použité suroviny:
190 g celozrnné špaldové mouky
150 ml Čerstvého mléka z Mlékárny Valašské Meziříčí
50 ml Kefírového mléka nízkotučného z Mlékárny Valašské Meziříčí
1 sáček sušeného nebo čerstvého droždí
3 žloutky
170 g ovesných vloček (jemně namletých)
50 g třtinového cukru
70 ml oleje (můžeme použít zdravější variantu např. kokosový olej)
1 lžička vanilkového extraktu
sušené ovoce dle chuti (nasekané meruňky, brusinky, rozinky dle toho, co máme doma)
vejce na potření
mandle na posypaní

Postup:
V hrnku s 50 ml ohřátého mléka, třtinového cukru a droždí připravíme kvásek, který necháme odstát. Po dobu, co nám bude kvásek stát, vyšleháme žloutky se zbylým mlékem a přidáme Kefírové mléko nízkotučné z Mlékárny Valašské Meziříčí. Do vyšlehané hmoty přidáme ovesné vločky, špaldovou mouku, olej a extrakt z vanilky. Jakmile máme těsto vyšlehané, přidáme sušené ovoce a kvásek. Takto vzniklé těsto necháme stát alespoň hodinu na teplém místě než nám pěkně vykyne. Z vykynutého těsta vytvoříme jeden velký bochánek, případně můžeme tvořit i několik malých bochánků. Potřeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme při
180°C dozlatova zhruba 40 - 50 minut.

Velikonoční cupcake ze špaldové mouky
Použité suroviny:
125 g špaldové mouky
50 g třtinového cukru
100 ml Kefírové mléka nízkotučného z Mlékárny Valašské Meziříčí
60 ml oleje (můžeme použít např. kokosový olej)
1 lžička prášku do pečiva
1 větší vejce
1 vanilkový cukr
špetka soli
Krém:
250 g mascarpone nebo tučný tvaroh
65 g moučkového cukru
100 ml Čerstvé smetany z Mlékárny Valašské Meziříčí
na dozdobení drobné ovoce nebo barevné zdobení
Postup:
Do mísy přesypeme mouku, prášek do pečiva, špetku soli a dáme stranou. Ve druhé míse si vyšleháme vejce s třtinovým a vanilkovým cukrem, poté přidáme olej. Do vzniklé směsi začneme postupně přidávat špaldovou mouku s práškem do pečiva a Kefírové mléko nízkotučné z Mlékárny Valašské Meziříčí. Vyšleháme dohladka.
Troubu si předehřejme na 170°C a formu na muffiny vyložíme papírovými košíčky. Těsto rozdělíme do asi 12 košíčků tak, aby byly do 3/4 plné. Pečeme zhruba 20 minut.

Mezitím, co se nám cupcake pečou si připravíme krém. Dohladka si vyšleháme mascarpone, případně tučný tvaroh, můžeme přidat vanilkové aroma. Přidáme prosetý cukr a nakonec i Čerstvou smetanu z Mlékárny Valašské Meziříčí. Pokud chceme krém tužší, je lepší cukr smíchat se ztužovačem šlehačky. Vzniklý krém můžeme dát ještě více ztuhnout do lednice.

Po vyjmutí z trouby necháme cupcake vychladnout a nakonec zdobíme krémem, posypkou.
Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům křesťanů. Jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velkou noc", v níž byl Kristus vzkříšen.

Svátky v lidových tradicích

Svatý týden začíná Modrým pondělí, kdy dětem a studentům začínaly jarní prázdniny. Následovalo Šedivé úterý. V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků. Větší roli hrály dny nadcházející. Popelečná středa, neboli také Škaredá či Sazometná byla dnem, kdy Jidáš na Ježíše žaloval. Vymetávaly se saze z komína, odtud název Sazometná. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce. Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - „Odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky „klapání". V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi. Dodnes se právě tento den objevuje na pultech pečivo „jidáše", které se i dříve podávalo namazané medem.

Velký pátek byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích, hýbat se zemí, nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda, tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky, zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Na Bílou sobotu se ještě před východem slunce muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka. Boží hod velikonoční vycházel ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za „velkou" , odtud pochází název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla, jako vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých. Na Velikonoční pondělí neboli Červené pondělí brzy ráno vycházeli chlapci, koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl.

______________________________________________________________________________________

Privatizací Beskydských mlékáren v roce 1992 vznikla Mlékárna Valašské Meziříčí. Současný výrobní program tvoří tyto výrobky: smetanové jogurty, polotučné ovocné jogurty, nízkotučné ovocné jogurty, kysané výrobky, BIO jogurty a čerstvé tekuté výrobky. Mlékárna Valašské Meziříčí se zařadila mezi významné výrobce kysaných mléčných výrobků České republiky. Zákazníci si je oblíbili především pro jejich vysokou kvalitu a lahodnou chuť. Prvotřídní kvalita výrobků je potvrzena nejen jejich stoupající oblibou, ale i získáním nejrůznějších ocenění. Za těmito úspěchy stojí především zaměstnanci společnosti, kteří ke kvalitě výrobků přispívají svým nadšením a obětavostí. Její výrobky jsou zastoupeny v celé síti obchodních řetězců i ostatních prodejen. Co se týče exportních aktivit, mlékárna se soustředí na slovenské trhy.

Více informací o mlékárně naleznete na: www.mlekarna-valmez.cz.