V červnu dosáhla cena másla svého rekordního maxima. Ke 13. 6. vzrostla na 187,50 Kč za kilogram. To je cca 47 Kč za čtvrtkilové balení, které známe z obchodů nejčastěji. Cena másla roste nejenom u nás, ale v celé Evropě, kde jen v květnu se jeho cena navýšila o téměř 7 %. Z této ceny ale rozhodně neprofitují zemědělci. Výkupní cena mléka v EU klesla o 1 % a cena u nás, i přes růst v minulém období, zemědělcům stále nepokrývá výrobní náklady.

Nárůst cen másla je realizován v důsledku rozhodnutí jiných článků agrobyznysu. Tedy nikoliv zvyšováním cen zemědělské prvovýroby - vždyť cena zemědělců za mléko je po řadu let podnákladová, ale na výrobce mléka tlačí jejich odběratelé - mlékárny a následně hlavně obchodní řetězce. V loňském roce, kdy vrcholila krize mléčného trhu, řada mlékáren v případě neakceptování nízké nákupní ceny hrozila zemědělcům výpověďmi dodávek mléka.

Zemědělci na mléku prodělávají

„O jakých ekonomických přínosech pro zemědělce ze zvyšování spotřebitelské ceny másla lze hovořit, když je nákupní cena mléka dlouhodobě nižší než náklady? Za posledních deset let byly průměrné vynaložené náklady na produkci mléka v průměru o 0,50 Kč/l vyšší oproti průměrné ceně placené zemědělcům za mléko," říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Z důvodu dlouhodobé podnákladovosti zemědělci z prodeje mléka nemohou realizovat žádné marže.

Je to paradox - zemědělci na výrobě mléka prodělávají, ale mlékárny a zejména multinacionální řetězce vydělávají. Někteří lidé se diví, jak to, že si zemědělci tolik stěžují na tlak obchodních řetězců, když do nich produkci přímo nedodávají. Ale tento tlak je vyvíjen nepřímo zprostředkovaně přes nejrůznější mezičlánky potravinové vertikály. Příčinou rostoucích spotřebitelských cen jsou i rostoucí marže obchodníků. Zemědělský svaz po řadu let doporučoval, aby ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českým statistickým úřadem analyzovalo vývoj marží obchodníků u základních potravin. Na vysoké marže obchodních řetězců opakovaně poukazuje i prezident ČR Zeman i ministr zemědělství Jurečka.

Co je tedy za růstem cen másla?

Spotřebitelé se poslední dobou začínají věnovat tomu, co jedí a co kupují. A když přišli na to, že živočišné tuky nejsou škodlivé, začali více kupovat máslo. Vzrostla tak poptávka a proti tomu se mírně snížila výroba másla v EU. Ta za prvních 5 měsíců letošního roku klesla o 6,5 % proti stejnému období roku 2016. Na tuto situaci obchodníci hbitě zareagovaly a cena másla se vyšroubovala na historické maximum.

„Je třeba upozornit, že smlouvy mezi mlékárnami a obchodníky bývají většinou na několik měsíců dopředu, tj. že zatímco např. obchodníci nakupují máslo od mlékáren půl roku za stejnou cenu, cena másla v obchodech vesele roste. Náš maloobchod je toho velmi dobrým příkladem," upozorňuje Pýcha. 

Vysoká cena másla u nás dána především vysokou marží, kterou si obchodníci určují. Reagují tak na poptávku, která v poslední době roste. Je tady otázka, jak dlouho budou čeští zákazníci tak vysokou cenu akceptovat.

(tz)