I když z dlouhodobého hlediska počty utonulých klesají (začátkem osmdesátých let byly ještě dvojnásobné), v poslední dekádě se nedaří trend udržet. Stále oscilují zhruba mezi 210 až 260 osobami ročně. Zhruba desetina z nich jsou děti do 15 let; nejčastěji ve vodě umírají děcka ve věku do pěti let. Česku patří v této oblasti bohužel ve srovnání se sousedními státy v přepočtu na počet obyvatel smutný primát. Jednoznačně ohroženější jsou muži a chlapci - těch je ve statistikách každoročně více než šedesát procent.

Češi milují vodu a koupání. Bazénů na zahradách přibývá, s tím stoupá i riziko utonutí malých dětí. Stačí minuta bez dozoru a batole zmizí pod hladinou, hlavně u nechráněných bazénů zapuštěných do terénu. Utonutí je po dopravních nehodách nejčastější příčinou smrti dětských obětí.

Problematické je i koupání v přírodních nádržích, rybnících a na přehradách. Klesne-li pod vodu člověk, kalná voda se nad ním zavře a zpravidla trvá delší dobu, než si zmizení někdo všimne. Také pátrání je v neprůhledné vodě komplikovanější a trvá déle. Přitom čas představuje hlavní faktor úspěšnosti záchrany a návratu do života. I když sám plavec dá někdy ještě na hladině najevo, že se ocitl v problémech, není doporučováno zachraňovat ho bez odborné průpravy. Nejednou se stalo, že amatérský záchranář nakonec ztratí za svoji odvahu život spolu s tonoucím.

Paradoxně i kvůli kurzům plavání, jimiž povinně v rámci školní docházky nebo i dobrovolně prošla většina dnešní populace v mládežnickém nebo produktivním věku, jsou Češi rovněž nepřiměřeně sebevědomými plavci a často podnikají nerozvážné plavecké výpravy, při nichž jim dojdou síly. Na dovolených u moře podceňují specifická rizika, jako jsou vlny, proudění nebo odliv, a nerespektují příliš varovnou signalizaci. V moři končí svůj život ročně několik desítek českých turistů, nejvíce v hojně navštěvovaném Chorvatsku.

Samostatnou kapitolou je časté požívání alkoholu, které snižuje rozpoznávací schopnosti a omezuje výkon plavce. Specifickou rizikovou skupinou jsou vodáci - fenomén českých řek. Každoročně utone více než deset neopatrných vyznavačů vodního sportu, kteří podcení zrádné jezy; řada z nich ve stavu opojení alkoholem.

I když se podaří díky intenzivní resuscitaci utopené často přivést zpátky k životu, řada z nich je kvůli nevratnému poškození mozku odkázána doživotně na nepřetržitou péči. Ta stojí podle věku postiženého i desítky milionů korun.

Vedle utopení má na svědomí voda v přírodě každý rok i řadu ochrnutí. Stává se tak po neuváženém skoku do mělké vody. Dotyčný skokan si minimálně přivodí těžký otřes mozku, v horším případě si zlomí vaz nebo ochrne po úrazu páteře. Tyto případy končící ochrnutím poloviny nebo i celého těla jsou pro pojišťovny z hlediska nezbytné dlouhodobé péče vůbec nejnákladnější.

Utonutí nebo handicap vzniklý tonutím jsou událostmi krytými jak v životním pojištění, tak i úrazovém nebo cestovním pojištění. Jedná se o pojistné události spadající do souhrnné skupiny smrt úrazem nebo trvalé následky úrazu. UNIQA každoročně řeší až několik takových neštěstí. Vzhledem k závažnosti těchto případů se vyplatí sjednat vyšší pojistné částky, protože dlouhodobá odborná i každodenní péče o takto postižené stojí ročně minimálně statisíce, často i miliony korun.

Názorným příkladem může být příběh dvacetiletého mladíka s cestovním a životním pojištěním UNIQA. Předloni v létě skočil ve Španělsku bez rozmyslu do moře z útesu, aniž by tušil, že kousek pod hladinou se skrývá skála, do níž narazil horní částí těla. Bezvládného ho přátelé ihned vytáhli z vody a zachránili mu život. Nicméně v nemocnici lékaři zjistili, že náš klient kvůli úrazu páteře bude nevratně ochrnutý až k hrudi. Z cestovního pojištění se hradila záchrana a transport, vyšetření, prvotní zdravotní péče ve Španělsku a pobyt v nemocnici, poté speciální převoz postiženého zpět do ČR. Tyto úkony stály úhrnem 550.000 korun. Po návratu vystoupaly náklady na zajištění potřebných opatření a přizpůsobení novým podmínkám (speciální rehabilitace horní části těla, pořízení vhodného lůžka a vozíku, bezbariérová úprava bydlení, nákup vhodného vozidla a jeho úprava) už v prvním roce po úraze na více než jeden a půl milionu korun. Hlavní část této sumy uhradila rodina díky dostatečným pojistným částkám ze životního pojištění s připojištěním proti závažným onemocněním a pro případ invalidity.

(tz)