Na rozsáhlé konto letošních přírůstků si liberecká zoologická zahrada může připsat i jeden místní chovatelský primát - poprvé v její historii se podařil odchov pandy červené. Dvojice malých pand přišla na svět už 28. 6. 2015. Se zveřejněním zprávy zoo záměrně vyčkávala. Těsně po narození bylo ve hře mnoho rizikových faktorů, které by ošetřovatelé nemohli řešit - odchovy drtivé většiny zvířat v Liberci probíhají bez zásahu člověka.

Pandy jsou velmi citlivé na vlivy vnějšího prostředí, proto přítomnost člověka v blízkosti pandích rodičů i mláďat eliminujeme na minimum. Včerejší rychlou odbornou prohlídkou však bylo zjištěno, že se jedná a samce a samičku. Jména pandám přisouzena nebyla, ošetřovatelé je teprve vybírají a je hodně pravděpodobné, že budou mít něco společného s asijským kontinentem, kde jsou pandy doma. Mláďata už více jak 2 týdny vidí, ale jejich pohybové schopnosti jsou zatím omezené. Výhradně se stravují mateřským mlékem.

Ve vnější expozici je bude možné vidět cca v průběhu září, až budou mláďata schopná se dostat ze své vnitřní boudy vlastními silami.

Matkou mláďat je dvouletá samice Lotus, která do Liberce přišla z francouzské ZOO de Bordeaux-Pessac a o otcovské geny se postaral stejně starý samec Kamala, jenž do Liberce přicestoval z Paradise Parku v britském Cornwallu. Pár byl sestaven plánovaně za účelem reprodukce.
ZOO Liberec začala s chovem tohoto druhu před deseti lety. V současnosti je možné v areálu vidět pandy červené na dvou místech. Jedním je expozice vlevo od bazénu lachtanů, kde se právě zmíněný pár s dvojčaty nachází. V tradičním horním „pandím" výběhu, kde bylo možné oblíbené malé šelmy celá léta vídat, pobývají Jing a Jang - dva pandí samci, kteří pod Ještěd zamířili v letošním dubnu z nedaleké německé ZOO v Görlitz.

Právě umístění této tradiční expozice bylo téměř s určitostí kamenem úrazu dosavadních nezdárných pokusů o odchov. V jejím těsném sousedství se totiž nachází největší výběh pro velké kočkovité šelmy, kde se střídají lvi a tygři. Právě pohled na tyto predátory brzdil reprodukční schopnosti předešlých pandích párů.

Panda červená (Ailurus fulgens fulgens)

Panda červená obývá bambusové porosty horských lesů mírného pásma. Vyskytuje se v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a zasahuje až do jihozápadní Číny. ZOO Liberec chová poddruh pandy červené (Ailurus fulgens fulgens), která se vyskytuje v Nepálu, Bhútánu, Ásámu a Sikkimu.

Pro pandu červenou je charakteristická rudohnědá až kaštanová srst s bílými obličejovými skvrnami. Hnědé skvrny pod očima se nazývají slzy. Typickým znakem je silný, červenavě kroužkovaný ocas, dlouhý 28 - 49 cm. Panda dorůstá velikosti 51 - 63 cm. Vyvinula se u ní přídatná kost, která bývá označována jako šestý prst. Tato zvláštnost vylepšuje uchopovací schopnosti, pevnější sevření potravy a manipulaci s ní. Panda je spíše nočním zvířetem, přes den odpočívá. Při vyrušení se zvedá na zadní.

Tato menší šelma je samotář, který vytváří páry pouze na dobu rozmnožování. Samice je březí 90 - 150 dní, dokáže totiž zabrzdit vývoj oplodněného vajíčka do doby než budou vhodné podmínky pro chov mláďat (tzv. odložená nidace). Rodí 1 - 4 mláďata, která jsou schovaná v hnízdě umístěným v dutině stromu nebo ve vidlici větví. Mláďata zůstávají s matkou po dobu jednoho roku. Své teritorium si pandy značí močí, trusem a výměšky z análních žláz.

Ve stromech hledá útočiště před pozemními predátory a také potravu. Živí se bambusovými výhonky, ovocem, zeleninou a trávou, dále hmyzem a menšími obratlovci. Pokud v přírodě narazí na ptačí hnízdo, zlikviduje v něm vše, na co narazí. Z živočišné potravy dostávají pandy v zajetí vejce, občas kuřata a kvalitní maso.

Panda červená je ve své domovině nejvíce ohrožena ztrátou a fragmentací přirozeného prostředí a lovem pro kožešinu. Zapojena do programu EEP.
Foto: ZOO Liberec, Kateřina Lochovská

Zoologická zahrada Liberec, p. o.

Nejstarší zoo v Česku založená roku 1919 se snaží naplňovat komplexní poslání zoologických zahrad ve skutečně ryzí podobě. Tím je mezinárodní podpora ochrany přírody, posilování a udržování genofondu ohrožených zvířat v zemích jejich původního výskytu (in situ). Dále se skrze zapojení v řadě mezinárodních záchranných projektů a chovu vzácných druhů zvířat zařazených například do EEP programů (European Endangered species Programme tedy Evropský záchovný program) v rámci ex situ (zkoumání a ochrana mimo místo původního výskytu) snaží chránit druhy zvířat ohrožené vyhubením. Podporuje rovněž vzdělávání v oblasti přírody doma (DIVIZNA - Městské středisko ekologické výchovy) i v zahraničí (např. workshopy v Indonésii, konference v Mexiku) a její součástí je i Centrum pro zvířata v nouzi ARCHA Liberec se stanicí pro handicapované tuzemské živočichy a útulkem pro psy a kočky. ZOO Liberec dlouhodobě podporuje vědecký výzkum. Toto spojení je v celé republice unikátní a vytváří uzavřený kruh odpovědné ochrany přírody. Zoo naplňuje kulturní, rekreační a oddychový účel prostřednictvím speciálních akcí a komentovanými přehlídkami. Pod heslem: „Dobrodružství z poznání" podporuje setkání celé rodiny a trávení společného času. V 13 hektarovém areálu je chováno více než 160 druhů zvířat v množství 850 jedinců. Největšími lákadly liberecké zoo jsou bílí tygři, žirafy, sloni a lachtani. Zvířecí TOP zoo pak zahrnuje rovněž druhy: takin čínský, osel somálský, orlosup bradatý, šimpanz, kozorožec dagestánský, lev berberský, irbis, nestor kea, 4 největší evropské sovy a mezinárodně unikátní kolekce dravých ptáků. V roce 2014 zahradu navštívilo 332 500 lidí. Je zakládajícím členem nadačního fondu Česká koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC).

Více na http://www.ccbc.cz. Podílí se na projektech: Kola pro Afriku, Brýle pro Afriku aj. Více na http://www.zooliberec.cz.

(tz)