Petra SlabáJestli bych uměla pracovat v odvětví, které právě prochází velkou životní zkouškou? Tedy v hotelnictví, gastronomii, cestovním ruchu? Nevím, ale asi ne. Děsily by mne okamžiky, kdy se ruší jedna konference za druhou, kdy zájemci o ubytování přesouvají termíny na dobu, až bude lépe. Pohled do poloprázdné restaurace či baru a takřka opuštěného bazénu by mi bral naději, nadšení, radost z toho, co pomáhám vytvářet. Tím více obdivuji všechny, kteří nejednoduché chvíle oboru ustáli a nalezli v nich příležitost dostat se dál, změnit úhel pohledu. A věří, že se hosté a zákazníci opět začnou vracet. Možná že situaci vidím zbytečně černě, protože je mnoho odborníků, kteří naopak postřehli, že je možné i za současných okolností nacházet cesty, jež zúročí stávající potenciál. Například řetězec OREA Hotels & Resorts. Jak vypadají fakta v interpretaci HR ředitelky Petry Slabé? A proč je optimistkou?
To se dočtete v následujících řádcích:

Lenka Mynářová (vpravo)Kdy se lidé začali zajímat o to, v jakém prostředí žijí, co konzumují, co dýchají, proč se brodí v lese plném odpadků? Kdy se každý z nás rozhodl udělat něco pro to, aby planeta, jejíž jsme součástí, nezahynula kvůli našemu pohodlí, rozmařilosti, konzumnímu způsobu života? A kolik toho zmůže jedinec? A co mohou změnit firmy, výrobci, věda, vývoj, spolupráce? Otázek, kterých si budeme muset brzy všímat všichni, přibývá. Odpovědí také. A to je dobře. O těch, které jsou o praxi, jež vede k pokroku a optimistickému vkladu businessu do budoucnosti, jsem si psala s PhDr. Lenkou Mynářovou, členkou představenstva společnosti NAFIGATE Corporation, a.s. Tato firma překročila v náhledu na skutečnost hranice dosud známých možností a ukazuje, jak zužitkovat to, čemu se donedávna říkalo odpad. Podniká na základě unikátních řešení, přesah její činnosti je víc než globální, ba vesmírný. Ukazuje, co je to cirkulární ekonomika a kudy vede cesta k životu v daleké budoucnosti. Je to firma s nápady, životadárnou filozofií i úžasnými výsledky.

Irena VrbováLeden bývá rozcestníkem mnoha nápadů, plánů, pokusů, dalších aktivit. Jako začátek nového roku signalizuje lehký adrenalin výzev, chuti se posunout v businessu dál. Je to období odvahy sáhnout si na žhavé želízko, nalézt cestu, která povede do vysněného ráje. Leden je jednička a příležitost se zase nadechnout. Vykřičník v srdci každého, pro něhož je podnikání cestou smysluplnosti. Irena Vrbová, která založila konzultační společnost Porto, jež se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem, si všech, kteří vstoupili do světa businessu zodpovědně a s čistým srdcem, nesmírně váží. O ženách podnikatelkách nedávno řekla: „Ženy, které vybudovaly vlastní úspěšný business, jsou vždy výjimečné. Mají obrovskou vnitřní sílu. Za celou svou praxi jsem mezi klienty neměla ani jednu ženu, která by měla vedle sebe muže osobnostně silnějšího, než je ona sama. Jejich víra v sebe sama také často převálcuje rozumové argumenty, proč podnikání nemůže dopadnout. Zkrátka věří, že to zvládnou, a udělají pro to maximum.“ A o nich je také tento rozhovor:

Markéta Šichtařová

Než jsem se koncem loňského roku odhodlala poprosit o rozhovor Ing. Markétu Šichtařovou, zakladatelku a ředitelku společnosti Next Finance s.r.o., naši známou ekonomku, maminku sedmi dětí, špičkovou podnikatelku a manažerku a exponovanou ženu, která se pro mnohé stala ikonou píle, odvahy i rodičovství, dlouho jsem váhala. Otravovat v čase, kterému jsme se naučili říkat svátky dětí, klidu a pohody, osobnost s tolika povinnostmi, závazky i radostmi, no, bylo to na hraně. Ale zkusila jsem to.

David Buchta Krize středního věku je označení pro psychologický stav, který přichází obvykle mezi 45. a 65. rokem života, a jsou jím pověstní hlavně páni v letech. Ale vztahuje se i k jejich protějškům. Ženy dokonce bývají na změny citlivější. Víc se jich dotýká, když děti odcházejí z domova. Všímají si s nevolí prvních projevů fyzického a duševního stárnutí, deprimují je nemoci a smrt rodičů nebo fakt, že biologické hodiny už dotikávají... Jak se s těmito životními fakty vyrovnat, radí David Buchta, propagátor zdravého životního stylu ze společnosti Primulus.

Křehké kouzlo Vánoc patří k závěru každého roku. Konec prosince má v sobě cosi těžko pojmenovatelného, magicky osobního. Dává prostor ke klidu a rozjímání, radosti ze společných okamžiků s nejbližšími. Patří k němu i zdobení vánočních stromečků, které se ubírá mnoha směry. Vévodí dekorace z foukaného skla, nejčastěji ve tvaru kouliček krásně malovaných, jež reprezentují um mistrů, českých sklářů. Ruční výroba vánočních ozdob má u nás velkou tradici. Do její síně letos vstoupila nová značka Koulier z Vysočiny.

V českém prostředí byly vánoční ozdoby běžné až od počátku minulého století. Na stromeček se ale věšelo zpočátku ovoce, zejména jablka, hrušky, sušené plody, ořechy a sladké pečivo. Posléze i další materiály jako vosk, vata, dřevo, kov, papír. V první třetině minulého století se objevily ozdoby z méně obvyklého materiálu, jakým byl celuloid, skleněné vlákno, případně papírmašé.
První skleněné ozdoby se začaly vyrábět v první polovině 19. století ve sklářské dílně v německém městě Lauscha v Durynsku. Souběžně však v Jizerských horách ve sklárnách v Antonínově, v obou místech je to doložitelně od
40. let 20. století. Protože se však Jizerské hory tehdy začaly stávat jedním ze světových center výroby bižuterie, od vánočních ozdob se zde upustilo a zůstala jen Lauscha. Na počátku 20. století to byly v českých zemích pouze vánoční ozdoby z foukaných perlí, foukané v dnešní podobě se dostaly ke slovu až později. Je to mimochodem důsledek cílené státní podpory nezaměstnaných foukačů perlí v českém Podkrkonoší během světové ekonomické krize; předtím se těmito pracemi zabývala jen jedna jediná dílnička ve Vsetíně od 20. let minulého století. Vsetínsko bylo tedy v minulém století prvním místem u nás, kde se skleněné foukané vánoční ozdoby začaly vyrábět. Dále následoval Dvůr Králové nad Labem a Kralupy nad Vltavou. Obor se soustředil zejména do Pod­krkonoší a na Jablonecko.
První vánoční stromek rozžehla kněžna Henrietta von Nassau-Weilburg ve Vídni v roce 1816. Odtud se tento zvyk rychle šířil mezi evropskou katolickou šlechtou. V Čechách překvapil prvním stromkem své přátele při dobročinném dýchánku ve svém domě na Čertově vršku v pražské Libni v roce 1812 ředitel Stavovského divadla Johann Karl Leibich.
Dnes je samozřejmostí vánoční stromeček v každé domácnosti, firmě, divadle, kavárně, škole... Zkrátka pořídit si ho a nazdobit podle chuti je pro nás stále natolik úchvatný obyčej, že si bez takového rituálu a slavnostního interiéru konec roku už vůbec neumíme představit. A je to dobře. Těšit se na něco má v lidském životě mimořádný význam. K emocím při vánoční pohodě přispívají i skleněné ozdoby na stromečku. V tomto roce již některé z nás okouzlí ty, které se zrodily pod novou značkou Koulier.
Výrobní ředitelkou firmy Atelier – S a.s., které Koulier patří, je Růžena Secká. Svými letitými zkušenostmi v oboru se dnes podílí na tom, aby nová značka úctyhodné tradice v závěru roku těšila děti i dospělé:

Česká republika je proslulá výrobou skleněných vánočních ozdob, šikovností sklářů, neuvěřitelnou invencí, kterou zná celý svět. Jak se nová firma v oboru vypořádá s konkurencí?

Jsme nová firma, ale jen podle názvu. Naši foukači, malířky a další zaměstnanci ve své profesi pracují už řadu let a musím říci, že jsou opravdu mistry ve svém oboru. A já věřím, že v této nové firmě s novými nápady dokážou ještě více než doposud a dostane se jim určitě větší ocenění.

Když jste přijala pozici výrobní ředitelky, co vás přesvědčilo o tom, že navázat na tradici a rozvíjet ji má smysl?

Nejprve to byl náš tým, který souhlasil, že začneme znovu vyrábět vánoční ozdoby na novém místě a s novými majiteli, protože bez zkušených foukačů a malířek bych nikdy nemohla být výrobní ředitelkou. Oni jsou těmi, co opravdu umí a s láskou dělají svoji práci. Oni jsou ti, o kterých vím, že se na ně mohu vždy spolehnout. A pak to byli noví majitelé, kteří mě přesvědčili, že mají chuť pomoci naší výrobě a hlavně, že mají spoustu dobrých nápadů.

Jaký vztah k Vánocům a zdobení stromečků máte? Je to pořád něco ojedinělého, slavnostního, na co se každý rok těšíte?

Ano, pro většinu z nás jsou Vánoce zcela ojedinělé a výjimečné. Pro nás, kteří vyrábíme vánoční ozdoby, jsou krásnější o to víc, když slyšíme slova úcty a pochvaly nad našimi výrobky. Když víme, že ty naše vánoční ozdo-by přinesou do mnoha domácností spoustu radosti.

Vizí firmy Koulier je nejen zachování klasického českého řemesla, ale také jde o prostor, který mu chcete dát – na jeho základě vytvořit nové řady vánočních ozdob, nabídnout další trendy, přizvat fantazii a ukázat, že jsou Češi mimořádně talentovaní, zruční a mistři řemesla...

Souhlasím s vámi. Naše firma chce udělat vše pro zachování tradičního českého řemesla, které má u nás v republice tak dlouhou tradici. Nové řady vánočních ozdob chceme tvořit podle uceleného tématu. Chceme mít kolekce, které si budou moci naši zákazníci každý rok doplňovat, a tím i rozšiřovat. To znamená, že část našich kolekcí by se měla každý rok rozrůst o nové tvary, ale v designu, který kolekci obohatí. Zákazník by pak měl mít každý rok možnost dokoupit něco nového, co mu ještě v souboru chybí a čím stromeček obmění, a přitom rozšíří paletu k výběru.

Vyrábíte na Vysočině, ale prodáváte již na několika místech. Kde všude lze vánoční nádheru koupit?

Naše vánoční ozdoby budou moci zákazníci již brzy koupit v naší podnikové prodejně v Oflendě a potom také na zámku Loučeň ve středních Čechách. Nyní přibyly ještě prodejny sítě ROSSMANN a náš e-shop.

E-shop. Není to příliš odvážné? Vždyť jde o mimořádně křehké zboží...

Vánoční ozdoby jsou křehké zboží, ale pokud je dobře zabalené, tak vydrží i náročnou přepravu. A my samozřejmě klademe důraz na kvalitní přepravní krabičky. Ty budou velmi pevné, odolné, ale také se mimořádně designově povedly.

Mezi vaši klientelu již nyní patří řada firem. Mohou si u vás objednat ozdoby dle svého návrhu, s logem, takzvaně na míru? Stihnete jim ještě letos vyjít vstříc?

Je pravda, že už nás oslovila řada firem, kterým připravujeme firemní ozdoby. A pro pár zájemců máme v letošním roce ještě malou kapacitu, která však může být opravdu rychle vyčerpaná. Avšak snažíme se vycházet co nejvíce vstříc.

Přemýšlíte rovněž o exportu?

Samozřejmě. Této otázce se budeme věnovat hned na začátku příštího roku, kdy chceme oslovit zákazníky ze zahraničí.

Když se to tak vezme, budete mít v nadcházejících letech Vánoce po celý rok. Nezevšední vám jejich kouzlo?

Vzhledem k tomu, že se v oboru vánočních ozdob pohybuji již celou řadu let, tak ani nadcházející roky nebudou výjimkou. A Vánoce jsou svátky, které přinášejí lidem pocit lásky a štěstí. Mám je ráda i já.
Jsou to svátky, kdy se spolu scházejí celé rodiny u jednoho stolu pod jedním vánočním stromečkem, jsou to svátky, které snad nikomu nemohou zevšednět. A nám, co k těm svátečním dnům vyrábíme vánoční ozdoby tady v Oflendě, nemohou zevšednět nikdy. Přece skleněná vánoční ozdoba, která má v sobě krásný stříbrný lesk, pomáhá přinášet do všech domovů právě ty nádherné chvíle.

Co byste kromě parádně nazdobeného stromečku v závěru roku popřála všem podnikatelkám a manažerkám?

Zejména mnoho úspěchů v jejich práci. Přeji jim chápající blízké. Vždyť žena, která podniká a má na starosti rodinu a domácnost, potřebuje hlavně pochopení a podporu.

ptala se Eva Brixi

Slova Ing. Kateřiny Jezerské, ředitelky společnosti Fenix Trading s.r.o., která patří do globální skupiny Fenix Group se základy v severomoravském Jeseníku, týkající se ekonomických úspěchů, ale i záležitostí, které patří k běžnému životu, mi dodaly odvahu zabývat se úvahami, které často odkládám. Jsou to myšlenky o tom, kam a jak se společnost za čas posune, jak bude fungovat ekonomika, soukromé vlastnictví, jak se vyvinou vztahy mezi lidmi, co přinesou technologie, jak změní naše možnosti nedostatek surovin, energií. Nepatřím ke škarohlídům a neutápím se v nostalgii dávných časů ani rozveselených devadesátých let minulého století. Otazníky nad optimistickou budoucností však občas tahají za nitky mé nálady. Přesto věřím, že české inovátorské firmy mají budoucnost jasnou a budou to právě ony, které začnou srdci Evropy udávat tón. Fenix Group je značka, která to potvrzuje, vyplynulo z odpovědí Kateřiny Jezerské:

Monika NebeskáČíst v myšlenkách Ing. Moniky Nebeské, předsedkyně představenstva Zemědělského družstva Všestary, je jako poslouchat příběh s dobrým koncem. Příběh plný dělnosti, optimizmu, jistoty. V genech ne každé
firmy takové základy najdete. Všestarští jdou po stopách mířících k budoucnosti. A je úžasné o tom vědět, nechat se povzbudit. O tom, jak to v družstvu chodí a jaký byl letošní rok, vypovídají následující řádky. Autorkou odpovědí je Monika Nebeská: