Inspiromat. Znáte ho? Já ano. A věřte, stojí o něm vědět. V březnu se v Praze odehrál další díl z tohoto seriálu manažerských a podnikatelských ženských příběhů. Za těch pár let, co Inspiromat existuje, se s obdivem mluví o tom, co Inspiromat je. Že jde o cyklus setkávání na špičkové úrovni, která by si pozvané osobnosti neměly nechat ujít. A je to pravda. K slyšení jsou unikátní názory, zamyšlení, vyznání, ozvěny klubek peripetií, jež provází manažerky i podnikatelky tak nějak samozřejmě, aniž to většina z nás tuší a aniž ony samy si to tak ostře uvědomují jako posléze posluchači.

Co se skrývá za názvem firmy? Jak ta která žena s podnikáním začínala a proč? A která z nich tušila, že vybuduje značku světového jména? Která z žen dokázala předvídat, nakolik ji prohry v manažerských postech posílí a přivedou k vítězství samé nad sebou? Kolik probděných nocí, ostrých debat, které stejně nikam nevedly, kolik otázek si každá z vystupujících kdy musela položit při hledání smyslu toho, čemu se rozhodla dát kus své vrozené tvořivosti, nezkrotné energie, aniž by to kdo poznal? Mnohé se musely postavit nepřízni byrokracie, učit se novým oborům, vítězit nad urputnými nemocemi, jiné nepodlehly konkurenci ani nátlaku zdánlivě objektivních okolností. Dnes jsou celebritami, které ctí celá republika, avšak duši mají stále stejnou: jako náruč k obejmutí. Empatickou, plnou víry v dobro, morálku, hodnoty, které nezůstaly jen v kodexech, v dobré vztahy, rodinu, nápady. Jsou těmi, nad jejichž odvahou a vytrvalostí, emocemi i výsledky muži trnou.
Inspiromat pořádá Klub manažerek (sdružuje ženy v celé ČR) pod vedením PhDr. Lenky Tomešové, jež proslula svými organizačními schopnostmi i vynalézavostí při tvorbě programu, osobitým pohledem na vše, co se kolem nás děje. Ing. Luděk Pfeifer, partner poradenské společnosti M. C. TRITON, spol. s.r.o., již podruhé Inspiromat moderoval. Oběma aktérům jsem položila několik otázek:


Otázky
pro Lenku Tomešovou

Jak vnímá žena svůj vlastní příběh?

Jako reálný román, v němž se mísí radost se slzami, úspěch s neúspěchem. Rozdíl mezi románem, který píše spisovatel a románem, psaným životem, je ten, že spisovatel ví, jak se jeho román bude vyvíjet a jak skončí. Kniha života je neopakovatelná. Mnohé člověk může svými schopnostmi, umem, vůlí, prostředím, které jej obklopuje, ovlivnit, ale ne všechno. A pak je překvapen – mile i nemile – obsahem jednotlivých kapitol.

Uspořádala jste již pátou prezentaci zajímavých osobností – žen pojmenovanou Inspiromat a jako každý ročník i ten letošní měl obrovský úspěch. Proč?

Protože zde slyšíme kapitoly z knih života jednotlivých vystupujících. Nepřemýšlíme nad žádnými teoretickými poučkami, ale nabíráme si ze zkušeností skutečného života. Na pěti konferencích Inspiromat vystoupilo již 34 členek Klubu manažerek a jeho příznivkyň na téma Můj podnikatelský/manažerský příběh, Máma nebo Manažerka? Každé vystoupení provázala naprostá otevřenost a stala se důkazem faktu, kolik šikovných, schopných, rozhodných žen je nejen ve firmách, ale i v různých institucích. Také Inspiromat ukazuje, jak jsou velmi pracovité, ale zároveň vyrovnané, pokorné a podporující. A i když si mnozí myslí, že kariéře věnují více času než rodině, z vystoupení na Inspiromatu vyplývá, že pro každou z prezentujících žen je rodina tou nejvyšší hodnotou, která tvoří pilíř jejich života.
Stále častěji si říkám, že motto cyklu Inspiromat, což je myšlenka jedné z prvních vystupujících Jaroslavy Valové, zakladatelky SIKO Koupelny, a.s., bude ještě dlouho tím nejvýstiž­nějším mottem těchto setkání. „Není lepšího povzbuzení než reálný příběh, který vám někdo na základě vlastní zkušenosti předá. Není nic užitečnějšího než se poučit z chyb a úspěchů ostatních.“

Tentokrát jste záměrně pozvala i více mužů. Co říkali poté, když vyslechli, jak buší ženské srdce?

Léta trvalo, než mnozí muži zjistili, že akce, pořádané Klubem manažerek, nejsou „jen“ pro ženy. Týká se to rovněž Inspiromatu. Loni jsem si dovolila oslovit Luďka Pfeifera, známou osobnost businessu, zda by mohl být průvodcem setkání roku 2016. Jeho moderování bylo úžasné. A tehdy řekl, že takováto vystoupení by mělo slyšet více mužů a spolu s dalšími přítomnými si to pánové vzali za své a na letošní ročník přivedli kolegy. Luděk Pfeifer, partner M.C.Triton, je tím nejlepším průvodcem konferencí Inspiromat a já jsem mu vděčná, s jakou znalostí prostředí každé vystupující, s jakým vtipem, moudrostí a pokorou přistupuje k propojení jednotlivých příběhů. Na těchto našich konferencích si nikdo na nic nehraje (nikdo to ani nepotřebuje), protože tady mluví život a srdce. Zjistila jsem, že přítomní muži si této atmosféry cení a většina z nich se nad výsledky žen právem sklání.

Několikrát jste naznačila, že přemýšlíte, jak Inspiromat ozvláštnit, dát mu další přidanou hodnotu, nabídnout širší veřejnosti. Nač a kdy se tedy můžeme těšit? Naznačíte?

Alespoň trochu poodhalím některé záměry (jen trošku z důvodů, že i v této oblasti se nápady „přemísťují“...). Konference Inspiromat nabídla již více než třicítku osobních příběhů a brzy bychom se chtěli podívat více do hloubky. Zjistit, jaké manažerské metody řízení se těmto i dalším ženám osvědčily, a co naopak zklamalo. Jak zvládají stres, jak relaxují, jaké mají recepty na zvýšení konkurenceschopnosti, jak filtrují kvalitu spolupracovníků atd. To je jen několik témat, jimž se bude Inspiromat věnovat v inovovaném formátu, například při diskuzních fórech, do nichž zapojíme ještě více studentů, kteří byli velmi vnímavými účastníky dosavadních konferencí.
Inspiromat je však jen jednou z aktivit Klubu manažerek. Ročně pořádáme nebo se podílíme na uskutečnění zhruba 30 akcí. Loni jsme oslavily 20 let své existence. První dostaveníčka začala skupina žen organizovat v roce 1996 a od té doby nepřetržitě pořádáme snídaně, odborné schůzky, odpolední čaje s výjimečnými osobnostmi, návštěvy ve firmách členek, jezdíme za relaxací do lázní a za poznáním do světa, společně putujeme na výstavy, divadelní představení apod. Klub sdružuje podnikatelky a manažerky reprezentující firmy na různých stupních řízení a ženy oceněné v manažerských soutěžích a žebříčcích. Jsme partou, v níž se na vzájemná potkávání těšíme. Posilují nás. A mám pocit, že v této době je přátelských vztahů, příjemných lidských setkání potřeba jako vzácného koření. Klub manažerek je pro mnohé z nás důležitým kořením našeho profesního, a nakonec i osobního života.

Otázky
pro Luďka Pfeifera

Svým charizma a znalostmi patříte k lídrům české ekonomiky a společenské scény. A zdaleka nejen proto jste měl příležitost již podruhé moderovat setkání výjimečných žen, které již po páté v České republice uspořádala PhDr. Lenka Tomešová, předsedkyně Klubu manažerek, osobnost, která kus svého života zasvětila ženskému businessu. Proč jste pozvání opakovaně přijal?

Každé setkání s výjimečným člověkem je dar. Setkání s několika výjimečnými lidmi najednou už jsou skoro Vánoce. A když je takové setkání ještě v neobvykle příjemné a otevřené atmosféře, tak je to Inspiromat... No řekněte, můžu si nechat ujít příležitost nejen být u toho, ale dokonce se do takové události aktivně „namočit“?
Abych byl upřímný, musím přiznat, že moderování Inspiromatu za všechny ty slasti, které jsem zmínil, také něco vyžaduje. Chce to velký kus respektu – především ke smyslu akce. Pochopil jsem, že Inspiromat není ani exhibicí mluvčích, ani pokorným nasáváním mouder, ani bojem „kdo s koho“ mezi chytráky-řečníky a chytráky-posluchači. Inspiromat je opravdu prostředím výměny cenných životních zkušeností a poučení z nich. Moderátor takové akce se musí sakra dobře zamyslet, jak to udělá, aby něčím přispěl – nebo alespoň nerušil... Baví mě zkusit si, jestli v takové roli obstojím.
Důvodem do třetice je můj velký obdiv k Lence a způsobu, kterým Klub manažerek po léta rozvíjí.

Co vás na příbězích žen fascinuje? Není to právě onen potenciál, který berou jako samozřejmost a nepokládají za nutné se k němu oprávněně a hrdě hlásit?

Mám rád příběhy. Velké a zajímavé příběhy pochopitelně tím víc. Odmala jsem se rád dovídal o běhu událostí, které posouvaly lidi kupředu. Čím jsem byl starší, tím víc mě zajímalo to, co bylo v pozadí takových příběhů: motivy klíčových aktérů, zdánlivé malichernosti a náhody, opravdu rozhodující momenty...
Příběhy žen „Inspiro-matek“ dávají nahlédnout především do zmíněné motivace. Znova a znova mě překvapuje, jak jsou ženy poháněny přirozenou potřebou prostě „udělat něco, co je potřeba“. Ve srovnání s příběhy mužů se mnohem méně setkávám s primární potřebou vyniknout, dobýt. Ženy jdou po srsti věcí, postupují k smyslu a účelu spíš než k cíli, víc si užívají i tu cestu za výsledkem a dokážou si najít víc každodenních drobných radostí.
A potenciál, na který se ptáte? Mám dojem, že pro řadu mužů je rozvoj vlastního potenciálu fetišem. Ženy ho berou jako pragmatický instrument a nenadělají kolem toho tolik humbuku.

Ostatně právě o vás je známé, že ženám nesmírně fandíte a nezměrně si jich vážíte. Čím podle vás vynikají právě ty, které se pohybují na poli podnikání?

Mám s ženami v businessu skoro třicetiletou zkušenost – jako s klientkami i obchodními partnerkami. Dovolte mi malé zjednodušení: rozeznávám dvě skupiny „business ladies“.
První z těchto skupin – pochopitelně bez pořadí důležitosti – klade důraz na první slovo – tedy na business. Mají spíše konvenční pohled na podnikání a na kariéru v něm. Jsou důrazné a cílevědomé. Zkrátka, mají rády soutěž a výhry v ní, umějí vítězit tradičními zbraněmi, zbraněmi mužů, chcete-li. Umějí je totiž použít tvořivějším a rafinovanějším způsobem. Na ženách tohoto ražení obdivuju odvahu, a mnohdy i schopnost obětovat řadu životních radostí.
Ženy z druhé skupiny jsou pro mne reprezentantkami druhého slova: ladies. Právě o nich jsem mluvil, když jsem skládal hold mluvčím Inspiromatu – a jejich citu pro účel a schopnost radovat se. Na ženách tohoto naturelu obdivuju jejich nadhled, oddanost věci a schopnost užít si všechny své role. Obzvláště mě těší, jak vysoko na svém žebříčku hodnot tyto dámy staví roli mámy.
Je, myslím, jasné, že právě ony jsou bližší mému srdci a poklona jim je mnohem hlubší.

Vnímají stále ještě muži své protějšky, příslušnice něžného pohlaví, jako konkurenci, jako ty, které jim vstoupily na jejich podnikatelské a manažerské teritorium? Anebo již mění názor?

Konkurence je v podnikatelském a manažerském teritoriu věcí běžnou a přirozenou. Kdo se do businessu pustí, musí s tím počítat. Jsem přesvědčen, že soudní chlapi berou ženskou konkurenci jako každou jinou. Rozhodně nepovažují ženy v businessu a řízení za něco nekalého, podivuhodného a nepatřičného. A soudných chlapů je ve kšeftě drtivá většina.
Nikdy jsem se ve svém prostředí nesetkával s názorem, že ženy do podnikání a vrcholového řízení nepatří. Naopak – přítomnost žen v těchto kruzích byla a je vítaná a žádoucí. Snad proto jsem genderovou otázku a pozitivní diskriminaci žen vždycky považoval za umělé téma, mediální pseudofenomén a šikovný šolich pro nějakou tu neziskovku.

Jaké podněty k přemýšlení vám letošní Inspiromat dal? Nad čím jste žasnul, když ženy odkrývaly své osudy či profesní milníky?

Žasnu nad přirozeností a normálností, s kterou velké ženy dělají velké věci. Žasnu nad tím, jak cizí je jim dělat vědu z toho, kolik rolí dokážou hrát najednou. Obdivuju nadhled, s kterým se umí podívat samy na sebe. Baštím humor, s jehož pomocí umí překlenout hořkost a záludnost života. Miluju otevřenost a bezprostřednost, s kterou se o své přepestré – opojné i bolavé – zkušenosti dělí.
A o čem po Inspiromatu přemýšlím? Jak krásně umí opravdu úspěšné a opravdu obdivuhodné ženy dbát o své rodiny. A jak je to dobře. A jak se právě tím od nich mohou a mají muži inspirovat.

ptala se Eva Brixi

PS: Když Luděk Pfeifer mluví, slyším plynout potěšení kolem sebe. Učím se z názoru, vnímám souvislosti, cítím hru života. Jsou to náměty, jež spěchají přesně k cíli. Vnímám strukturu a systém rozhojněné v emocích, jež zastřešuje jiskra v oku tohoto muže. Neskrývám náklonnost, protože Luděk Pfeifer není upír, který vás zničí. Je to člověk, jenž povznáší i neuchopitelnou myšlenku.