Eva Brixi

Když nebe pláče
I já mám smutek v duši
Dívám se
Jak prší
Jak kapky dobývají svět
A jak se změní vše co nevidět
Po směru zlatých cest
Totiž duha přetne mráček
A šedý stařec
Oblékne si pestrý fráček
Ponožky tečkované
Trenýrky krajkově vyšívané
Rukavičky z cností

A ejhle
Počasí nás nostalgiky
Zase hostí

Eva Brixi

Zlomek léta na špičku nože
Přidám do nápoje tvého lože
Vesmírný prostor smísím s mákem
A pojistím švestkovými povidly
Prostřu ti ubrousek
V našem obydlí
Pohádku domova s vůní a kouzly koření
Přivoň a promni ji
Tu chvíli prchavou
Když roky krouží nad hlavou
A ty se nemůžeš dopočítat

Teď na bílé krajce snídáš
A nebe plyne z obláčků
Máš plný stůl a moji náruč k tomu
Z tvarohových koláčků
Slunce ti míchá první kávu
A rosa doplňuje v očích vláhu
Prost strojeností
Sladíš úsměvem si den
Však řekni
Co je víc než zrnko soli
Z potu vzešlé na zlatavém poli
V posvátném tom čase kohokoli
Když mysl šátrá ve vzpomínkách
A buchty voní po maminkách

Eva Brixi

Už zmizel večerní šepot kopru ze zahrad
A půda voní jinak
Někdo by řekl že bez nálad
Je to však přesně naopak
Klid duše vzkvétá
Do mlh a do záhad
Chtěla bych
Aby mě měl stále někdo rád
Ještě přece není konec léta
Byť v dáli voní bramborová nať

Můj život rozdávačný
Chodí kolem výpovědi slečny
Chci hledat dobro v stéblech trav
A mávat padajícím listům rozpustilých barev
Na pozdrav a hned

Eva Brixi

Když tvá ruka hladí
Voňavé svahy
V prostoru proměnném
Dozrály trnky
Na mé hrudi
Dotkneš se jich
Potom studí
Když tvá touha
Dává pokyn
Nočním krajkám v okně
Titulky starých filmů oněmí
A dobrodružství běží po tmě

Sytý úžasem
Zapomínáš na slogany vášnivé
Když nejsi vedle mne
Co víc si přát
Sny žen jsou jen trošku tajemné

Morálka ano i ne
Hrne se mi do spánků
Rána pak hojím z červánků
Včerejšího dne

Neříkej nic
A zůstaň blízko
Uhas mou žízeň
Pak teprv
Sáhnu si na želízko

Eva Brixi

Své verše prostírám
Na tvém stole
Přála bych si
Abychom seděli vstoje
U šálku čaje
Někde za pecí
A z vůně vařící
Spřádali sny
Bez shonu a bez věcí
U štrůdlu s rozinkami
S mámivou skořicí
Aby každý z nás
Ochutnal konečně
Společný čas

Eva Brixi

Když jednou zahřmí
Ještě nemusí přijít bouře
Po hádce vesmírné
Bez make upu a bez hřebene
Proč by ne
Žár do mých úst se žene
Raději však už mlčím
Dívám se potají na tebe
Jako že nic
A tužka po papíru klouže
Když kreslím budoucnost
Z mých slz ještě po chvíli brečí louže
Na tričku
Emoce fidlají písničku
Pár řádek si hraje na schovávanou
Zkouším znova náš společný podpisový vzor
Já tě líbám
Jestli o tom nevíš
Tak už se mi upiš
Polibkem šeptej vášnivěji
Nežli umíš

Eva Brixi

Večer poslouchat déšť
Jak kapka s kapkou plyne v souvětí
To se mi líbí
V hlavě mám školní léta
Ale bez dětí
Není to šedá lež
Nejsou to stinná zákoutí
Jen nebes objetí
Vesmírný ráj
Otvírá duši
Průsvitná trička
Při tom suší
Vodníci
Na břehu mokra
Hrají mariáš
Já mezi tím doopravdy zmokla
Tady mě máš

Eva Brixi

Mezi pampelišky sedli jsme si
Z výšky akademické
A zjistili jsme
Že je louka žlutě puntíkatá
Plná medu
Objev století
Všechno třeba sepsat
Dřív než nám včely uletí

V dálce tě vidím přicházet
Mám dvojitý svět
Na nic myslet nedovedu
Sladké nicnedělání
Teď svedu
Ty svaté řeči
Plynou rychleji než čas
Prosycené sladkou křečí
Ozvou se jen párkrát a pokaždé si protiřečí
Sotva zapomenu
Jsou tu zas

Zlatavý koberec
Prostřel se nám pro lásku
A já tančím sólo žluťásků